Skip to Content

Sraz po 44 letech

 Nevím jak vám, ale mi se to dnes moc líbilo ... vlastně co to kecám, já vím že se to líbilo všem co dorazili. Děkuji vám moje milé spolužačky a spolužáci, vracet se s vámi proti proudu času je moc milé a příjemné a je to v současné podivné době rozložené společnosti vlastně velmi důležitý pevný bod. Vracel jsem se domů ve skvělé náladě a v nejbližších dnech mě jen tak něco nerozhodí a že toho číhá za každým rohem fůra. Fotografický záznam je v albu 44. sraz průmyslovky. 

 

 Čtěte dále, ještě to nekončí ...

Ano, už to je 44 let co jsme opustili školní lavice a s maturitním vysvědčením v kapse jsme měli pocit že nám patří celý svět. A já měl ten pocit dnes znovu a za to vám moc děkuji. Jakkoliv to číslo trochu děsí, je to jen číslo a mimo jiné znamená, že nás příští rok čeká pětačtyřicítka. Proto jsme kromě vzpomínáni také trochu pracovali a domluvili rámcový formát tohoto příštího srazu. Zatím jen v bodech, ať víte co se chystá:

  • V podstatě zkopírujeme formát srazu po 40. letech.
  • Bude to v sobotu od cca 13:00 a bude s tablem v termínu někdy koncem října až se Standa vrátí z lázní.
  • Zachováme místo, tedy Na Staré kuželně.
  • I Ivem se pokusíme zajistit účast profesorky Vrožinové a profesora Paučka.
  • Se Standou se pokusíme domluvit v dopoledních hodinách návštěvu školy.
  • Vybereme předem po cca 1000,- Kč, pokud nám do toho inflace nějak nehodí vidle.
  • Podle počtu zájemců bude nějaká forma rautu.
  • Bude hudba, promítání fotek, tanečky, kytara, banjo … prostě všechno.
  • Začneme na tom pracovat na počátku srpna a výsledek hodně záleží na počtu zájemců. 

V následujících dnech se nějak pokusím zaktualizovat seznam emajlů, protože postupně odcházíme do důchodů a pracovní adresy přestávají platit. Pomůžete mi, když mi budete změny sami hlásil, ať už svoje nebo spolužáků s nimiž jste ve styku. Nejlépe na email zdenek@kamrla.eu.

Aby vám to rychle uteklo, tak připomínám netříděné album E-IV.A v propadlišti času.

PS: speciální poděkování patří Jožinovi, který přišel přestože nemohl přijít. Opět nezklamal a tradičně přinesl květiny pro všechna naše děvčata. BRAVO Jožko.

Na pětačtyřicítce se na vás těší

Zdenál